Jsou základní složkou všech ochranných přírodních kosmetických produktů. Kožní bariéra se nazývá také lipidní ochranná vrstva - nejvyšší buněčné vrstvy pokožky složené ze zrohovatělých kožních buněk jsou prokládány „membránami“ lipidů emulgovaných s vodou zajišťujících ochranu, neprostupnost, voděodolnost. Z vnějšku jim můžeme napomoci dodáním dalších lipidů - rostlinných tuků, olejů a másel či vosků.

Není olej jako olej, každý se na pleti a ve vlasech chová jinak. Hlavním důvodem je spektrum mastných kyselin, poměr mezi obsahem nasycených a nenasycených mastných kyselin, odlišnou délkou řetězců a počtem nenasycených, znásobených vazeb. Čím kratší uhlíkový řetězec, tím rychleji je molekula na povrchu kůže rozštěpená, tím rychleji se vsakuje. Naopak, dlouhé uhlíkové řetězce se hůře roztírají a o co déle trvá jejich rozštěpení, o to déle pleť chrání. V kosmetických přípravcích tuky s odlišnou délkou mastných kyselin kombinujeme tak, aby po celou dobu nanesení do pleti doplňovaly pleti vlastní lipidy a aby se postupně štěpily a vsakovaly do pokožky.

více o mastných kyselinách najdete -> tady

Rostlinné tuky dostaneme v různé kvalitě:

• RAFINOVANÉ oleje jsou získávané extrakcí za využití vysokých teplot a organických rozpouštědel. Za vysokých teplot však vzniká řada páchnoucích či toxických látek. Tyto látky spolu se zbytky rozpouštědla se musí odstranit tzv. rafinací. Zároveň se však odstraní i všechny látky, vyskytující se v oleji ve stopových množstvích. Nemusí platit, že každý rafinovaný olej je podřadný, rafinace prodlužuje oxidační stabilitu, trvanlivost tuku. Určitě jsou ale všechny oleje získané z méně kvalitních či podřadných surovin (nazralost, hniloba, napadení škůdcem apod.) rafinovány.
• NATIVNÍ oleje jsou protikladem k rafinovaným, jsou ponechány tak, jak byly vylisovány. Obsahují v oleji rozpustné vitaminy, přítomné v původní rostlinné surovině (hlavně vitamin E = tocopheroly), cenné nenasycené mastné kyseliny a další živiny.
• PANENSKÝ olej = lisovaný za studena, tj, bez přidání tepla. To je ovšem označení relativní - samotným lisováním, zmáčknutím vzniká nutně podle charakteru suroviny menší či větší teplo, v konkrétních případech se jedná až o teplotu 170 stupňů Celsia.
• LÉKOPISNÁ KVALITA - odpovídá požadavkům českého, příp. evropského lékopisu pro výrobu léčivých a pomocných látek, pro výrobu a přípravu léčivých přípravků a pro jejich zkoušení a skladování.
• POTRAVINÁŘSKÁ KVALITA - odpovídá potravinářským normám, které jsou často lépe definované, než nároky na kosmetickou surovinu.

→ základní kosmeticky významné rostlinné oleje a másla

→ skupiny rostlinných tuků dle Heike Käser

→ strategie kombinování lipidů v kosmetice dle Heike Käser

→ třídění rostlinných olejů a másel a živočišných tuků vzhledem k základním užitným vlastnostem v mýdle

více o rostlinných tucích -> zde

Díky skutečnosti, že saponifikace tuky částečně denaturalizuje, jejich trvanlivost se v mýdle zvyšuje, což umožňuje použití živočišných tuků, a to jak tělesného tuku, tak tuku získaného z živočišných produktů - mléka. Tělesný tuk zvířat všeobecně tvoří hapticky příjemná, pevná, k lidské pokožce šetrná mýdla.

Kosmetickou hodnotu použitých rostlinných olejů a másel je možné zvýšit léčivými rostlinami formou tzv. macerátů. Olejové maceráty uvolňují z rostlin zejména lipofilní, v oleji rozpustné složky rostlinné drogy (zejména karotinoidy, éterické oleje a fytosteroly). Na intenzitu výluhu mají vliv 3 faktory:

• doba macerace (čím dýl tím víc)
• velikost kousků (čím menší tím víc)
• teplota (čím víc tím víc), přičemž doba a teplota se dají v jisté míře nahrazovat.

Rostliny obvykle macerují za studena, při pokojové teplotě nebo na slunci. Ovšem u rostlinných drog nebo jejich částí s vysokým obsahem vody je vhodné použít teplého výluhu - po dobu 2-3 hodin rostlinnou drogu necháme v oleji lehce probublávat, čímž se přebytečná voda odpaří a výsledný macerát není náchylný k plesnivění. Tato metoda přípravy macerátu za tepla je vhodná také pro kůry a dřeva.

postup přípravy macerátů je popsán -> tady

Mezi mé nejoblíbenější maceráty patří zejména měsíček lékařský v mandlovém, sezamovém a olivovém oleji, třezalka tečkovaná v olivovém oleji („Janův olej“ - pozor na fototoxicitu!), heřmánek pravý v sezamovém oleji, levandule v mandlovém oleji, vanilka v jojobovém oleji.