teorie_saponifikace
no way to compare when less than two revisions
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Předchozí verzePoslední revize | |||
— | teorie_saponifikace [2018/02/01 17:07] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | ==== PRŮBĚH SAPONIFIKACE ANEB TROCHA TEORIE NIKOHO NEZABIJE ==== | ||
+ | Úvodem si dovolím připomenout to, co jsme se o procesu saponifikace dozvěděli v úvodním webináři [[saponifikace|přípravy mýdla metodou za studena]] a v navazujícím webináři věnujícím se [[hot_process|přípravě mýdla metodou za tepla]]. A nyní se do toho pusťme od podlahy. | ||
+ | |||
+ | Tuky jsou složeny z triglyceridů, | ||
+ | |||
+ | Pro přípravu soli potřebujeme kyselinu a zásadu. Pro přípravu mýdla potřebujeme mastnou kyselinu a silnou, sodnou, draselnou (a teoreticky i amoniakovou) zásadu. Mastné kyseliny máme v tucích, zásada, se kterou je v našich domácích a technologických podmínkách příprava mýdla nejsnadnější, | ||
+ | |||
+ | === TEKUTINA === | ||
+ | |||
+ | Prvním krokem při přípravě mýdla je tedy příprava vodného roztoku hydroxidu. Potřebné množství hydroxidu nám dle námi požadovaného složení tuků spočítá [[mydlova_kalkulacka|mýdlová kalkulačka]], | ||
+ | |||
+ | Ovšem okamžitě se vynořuje otázka - proč bychom to dělali? Existují důvody, pro které je redukce tekutiny a tedy zvyšování koncentrace louhu smysluplná. Asi nejznámějším je výroba olivového mýdla, tedy příprava mýdla výhradně z olivového oleje. Obecně platí, pokud je v receptu velmi vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a tedy hodně nízký obsah mastných kyselin nasycených, | ||
+ | |||
+ | Větší množství tekutiny pomáhá naopak v případech, | ||
+ | |||
+ | Logickým důsledkem vyššího obsahu tekutiny, který napadne úplně každého, je delší doba prosychání a tím i tvrdnutí mýdla. Kromě toho však má mýdlo s vyšším obsahem vody výslednou alkalitu znatelně nižší, saponifikační reakce probíhá rychleji a je snadnější dosáhnout gelovou fázi. Naopak mýdlo s nízkým obsahem tekutiny je sice dříve tvrdé a tedy se dá rychleji vyformovat a krájet, nicméně jeho výsledná alkalita je o trochu vyšší (přesto v bezpečném rámci), saponifikační reakce probíhá pomaleji, je tedy vhodnější prodloužit dobu zrání, a toto mýdlo je méně snadné přivést do gelové fáze. | ||
+ | |||
+ | === EMULGACE LOUHU A TUKŮ === | ||
+ | |||
+ | Recept máme spočítaný, | ||
+ | |||
+ | Lijeme louh do tuků a stálým mícháním, | ||
+ | |||
+ | Z triglyceridů se postupně stávají diglyceridy a monoglyceridy, | ||
+ | |||
+ | === TEPLOTA === | ||
+ | |||
+ | I v tomto momentě je ještě možnost, jak do procesu cíleně zasáhnout, a to řízením teploty. Jednak teploty louhu a tuků, při jaké je smícháme, jednak teploty, kterou získáme či udržujeme poté, co se nám podařilo dosáhnout stabilní emulze (obvykle je za ni považována fáze stopy, kreslení). | ||
+ | |||
+ | První možnost, teplota pro smíchání louhu a tuků. Pro začátečníky je doporučováno pracovat s mýdlovou hmotou o výchozí teplotě odpovídající tělesné teplotě, vyrovnané recepty (50% pevných tuků a 50% olejů) se při této teplotě chovají velmi standardně, | ||
+ | |||
+ | Ve chvíli, kdy se nám úspěšně podařilo dosáhnout stabilní emulze, (parfemovanou a nabarvenou) mýdlovou hmotu naplníme do formy. A nyní máme možnost dalšího řízení procesu saponifikace, | ||
+ | |||
+ | Rychlost saponifikační reakce máme na štěstí šanci sledovat doslova online, což nám umožnil Kevin Dunn, profesor chemie na Hampden-Sydney College, který je autorem knihy Scientific Soapmaking a zabývá se přípravou mýdla metodou za studena. [[https:// | ||
+ | |||
+ | Prohlédněte si nejprve mýdlovou hmotu s nízkým obsahem vody udržovanou při nízké teplotě (tj. "144 40"). Toto mýdlo za celých 8 hodin nevstoupí do fáze gelu. Nyní si prohlédněte naprosto totožnou mýdlovou hmotu při 60 stupních Celsia (tj. "144 60"), tady mýdlo vstupuje do gelové fáze mezi 42. a 43. vteřinou videozáznamu, | ||
+ | |||
+ | Nyní si porovnejte mýdlovou hmotu s vysokým obsahem vody udržovanou při nízké teplotě (tj. "288 40"). Na konci osmé hodiny je vidět jistý náznak možného vstupu do gelové fáze. Oproti tomu tatáž mýdlová hmota při 60 stupních Celsia vstupuje do gelové fáze v 7. sekundě videozáznamu, | ||
+ | |||
+ | Přitom nesmíme zapomínat na skutečnost, | ||
+ | |||
+ | === GELOVÁ FÁZE === | ||
+ | |||
+ | Čímž jsme se dostali k další fázi saponifikace, | ||
+ | |||
+ | To, co známe jako pevné mýdlo, //curd soap//, to jsou molekuly mýdla vykrystalizované do tři různých krystalových struktur, které známe v čisté podobě jako " | ||
+ | |||
+ | Kdo se jednou setkal s " | ||
+ | |||
+ | Gelová fáze, //neat soap//, je jednoduše roztopené, roztavené mýdlo. Během procesu zmýdelnění, | ||
+ | |||
+ | Mýdlo se začíná tavit při o něco více než 60 stupních Celsia (přesná hodnota závisí na konkrétním složení tuků), ovšem skutečnost, | ||
+ | |||
+ | I na tomto místě je na místě odkázat na // | ||
+ | |||
+ | === GLYCERINOVÉ ŘEKY === | ||
+ | |||
+ | Pokud jsou podmínky " | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | Víme, že mýdlové molekuly rozpuštěné v glycerinu (ale také v dalších alkoholech o krátkých řetězcích, | ||
+ | |||
+ | V bouřlivé gelové fázi však může dojít k tomu, že ve velmi řídké mýdlové hmotě, tedy v mýdle roztopeném | ||
+ | |||
+ | Glycerinových řek v mýdle si všimneme, pokud hmota mýdla obsahuje kromě samotných molekul mýdla, glycerinu a vody navíc ještě pevné částice, nejčastěji se v praxi jedná o pigmenty (pro zobrazení glycerinových řek jsou nejvýhodnější oxidy titanu a zinku), které hmotu celého mýdla zneprůsvitní, | ||
+ | |||
+ | Prakticky se samozřejmě nejedná o plné rozdělení glycerinu a vody, jenom v převážné části mýdlové hmoty převažuje voda nad glycerinem nadprůměrně vysoko, kdežto v těch žilkovaných místech, která nazýváme právě glycerinovými řekami, je množství vody oproti ostatním částem mýdla na úkor glycerinu značně podprůměrné. |
teorie_saponifikace.txt · Poslední úprava: 2018/03/03 07:45 autor: ame