Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- trideni_tuku [2019/01/09 08:13] – ame
+++ trideni_tuku [2021/09/14 10:52] (aktuální) – ame
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 \\
-==== TŘÍDĚNÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ A MÁSEL A ŽIVOČIŠNÝCH TUKŮ VZHLEDEM K JEJICH STABILITĚ V MÝDLE ====
+==== TŘÍDĚNÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ A MÁSEL A ŽIVOČIŠNÝCH TUKŮ VZHLEDEM K ZÁKLADNÍM UŽITNÝM VLASTNOSTEM V MÝDLE ====
-//KOPÍROVÁNO Z MÝDLOFÓRA, BUDE PŘEPRACOVÁNO//
+Odlišné tuky mýdlu dávají odlišné užitné vlastnosti. Obecně platí, čím víc pěny, tím víc mýdlo vysušuje. Čím je mýdlo k pokožce šetrnější, tím méně pění a tím spíš má sklon ke žluknutí. Pokud se právě nechcete pustit do vlastní testovací řady jednodruhových mýdel, můžete si alespoň pro orientaci s pomocí mýdlové kalkulačky SoapCalc jejich vlasnosti modelovat (ale nezapomínejte prosím brát výsledné hodnoty s určitou rezervou).
-"obecně, čím víc pěny, tím víc mýdlo vysušuje. pěnivé tuky jsou tři, kokos, babassu a palmojádro, z nich nejméně vysušující je palmojádrový tuk. já osobně nepoznám rozdíl mezi kokosem a babassu, ale jsou mydlářky, které tvrdí, že babassu je šetrnější. mi teda připadá, že je rozdíl mezi tvrzeným (potravinářská kostka) a nativním kokosovým tukem, ale můžu si to taky namlouvat.
+Orientovat se teoreticky ve všech vlastnostech běžně dostupných zmýdelněných tuků není právě začátečnický úkol, navíc se jejich vlastnosti v mýdle projevují odlišně v závislosti na jejich podílu v mýdlovém receptu. Z tohoto důvodu jsem si pro potřebu sestavování vlastních mýdlových receptů tuky rozdělila do skupin respektujících jejich základní charakteristiky v mýdle (pěnivost, odolnost, oxidativní stabilita - žluknutí) a dále pracuji s podílem jednotlivých skupin tuků v mýdlovém receptu. Toto dělení se dá proto výborně využít také při hledání vhodných alternací v mýdlových receptech stávajících.
-pěnivost podpoří jednak ricinový olej, dávají se 3-5%, jednak ostatní pevné tuky s delšími nasycenými mastnými kyselinami, jejich podíl v receptu dělá pěnu dorbnější, ale stabilnější, krémovější.
+=== SKUPINY TUKŮ ===
-Pro potřebu přípravy vlastních mýdlových receptů mám tuky rozdělené do následujících skupin:
+Při přípravě nových mýdlových receptů je užitečné roztřídění tuků do skupin podle obsahu mastných kyselin:
+  - PĚNIVÉ TUKY: vysoký obsah kyselin s kratšími nasycenými řetězci (kaprylová, kaprinová, laurinová, myristová): kokosový tuk, palmojádrový tuk (neplést s palmovým tukem), tuk babassu. Tyto tuky mýdlu dodávají pevnost a hodně pěny charakterizované velkými bublinami, mohou však případně pokožku citelně vysušovat. Pěnivé tuky tvoří obvykle 20-30 % celkového množství tuků v receptu.
+  - PEVNÉ ŽIVOČIŠNÉ TUKY A ROSTLINNÁ MÁSLA: vysoký obsah kyselin s delšími nasycenými řetězci (palmitová, stearová): palmový tuk, bambucké máslo, mangové máslo, kakaové máslo, máslo cupuacu a tuky živočišného původu. Tyto tuky zajišťují stabilnější pěnu a dodávají mýdlu tvrdost.
+  - STABILNÍ OLEJE: vysoký obsah kyseliny olejové (mononenasycená mastná kyselina s řetězcem s 18 uhlíkovými atomy, C 18:1): olivový olej, marulový olej, makadamiový olej, bambucký olej, a světlicový a slunečnicový olej, oba ve variantě //high oleic// = s vysokým obsahem kyseliny olejové. Tyto tuky mýdlu neubírají na pevnosti, jsou k pokožce velmi šetrné, nevysušují. Mýdla připravená výhradně z těchto tuků téměř nepění, nicméně za vhodných skladovacích podmínek (sucho, cirkulace vzduchu, bez slunečního ozáření) dobře odolávají žluknutí.
+  - VÝŽIVNÉ OLEJE: vysoký obsah kyseliny olejové a současně znatelný obsah kyseliny linolové: lískooříškový lej, mandlový olej, meruňkový olej, arganový olej, avokádový olej, rýžový olej, sezamový olej, řepkový olej ("//canola//", bez obsahu jedovaté kyseliny erukové). Tyto tuky mýdla změkčují a mírně urychlují žluknutí, je zapotřebí je stabilizovat pěnivými a/nebo pevnými tuky a másly. Mýdla s obsahem výživných olejů jsou k pokožce velmi šetrná, používáme je do sprchových a pleťových mýdel.
+  - ÚČINNÉ OLEJE: s vysokým obsahem dvojnásobně nenasycené kyseliny linolové (světlicový a slunečnicový olej, oba ve varientě //high linoleic// = s vysokým obsahem kyseliny linolové, hroznový olej, makový olej, sojový olej, kmínový olej, konopný olej), a/nebo s významným obsahem kyselin linolenových (vlašskoořechový olej, lněný olej, pupalkový olej, konopný olej). tyto tuky značně urychlují žluknutí mýdla, je zapotřebí je významně stabilizovat pěnivými a pevnými tuky. V zásadě netvoří úhrnem více než 10% celkového množství tuků. Jejich použití je smysluplné u mýdel speciálních, mýdel na vlasy, mýdel pleťových či mýdel určených pro problematickou či přímo nemocnou pokožku. Při zpracování volíme raději metodu za tepla (HP), která zkracuje dobu zrání, používáme výhradně čerstvé, případně i rafinované oleje. Mýdla můžeme po vyzrání zamrazit a tím prodloužit jejich trvanlivost.
 {{:seminar:deleni_tuku.png|dělení tuků}}
-"v domácích podmínkách (ne pro prodej), s poučenými odběrateli: kyselina olejová jako taková nedělá problémy. nasycené tuky použité v dostatečném množství stabilizují vícenásobně nenasycené mastné kyseliny. přičemž je obrovský rozdíl mezo dvoj- a trojnásobně nenasycenými mastnými kyselinami, ty druhé enormně zvyšují riziko žluknutí.
+Pěnivé tuky jsou v zásadě tři, kokosový, babassu a palmojádrový, z nich nejméně vysušující je palmojádrový tuk. Osobně rozdíl mezi kokosem a babassu nepoznám, ale jsou mydlářky, které tvrdí, že babassu je šetrnější. Naopak mně připadá, že cítím rozdíl mezi tvrzeným (potravinářský, kostka, 76 deg) a nativním kokosovým tukem (prodávaným v láhvi nebo kelímku, 92 deg), ale nevylučuji, že si to možná namlouvám LOL K mírně pěnivým se řadí také některé méně běžné tuky, jako jsou např. vavřínový olej (má znatelný, i když ne dominující obsah kyselin laurové a myristové), nebo třeba máslo z muškátového ořechu či myrikový vosk.
-"dostatečně stabilizovat" se vztahuje vždycky ke konkrétním podmínkám jak výroby, tak podmínek, za kterých mýdla zrají, ale i jak se s nimi zachází dál. takže to, co si bez jakýchkoli problémů troufnu sama doma (mýda Test A a Test B jsou už přes 2,5 roku stará a jsou u mě ok, ale z ruky je dávám jen poučeným odběratelům k přímé spotřebě), se nedá doporučit jiné mydlářce a už vůbec ne do komerční malovýroby
+Pěnivost podpoří jednak ricinový olej, z tohoto důvodu se používá obvykle v podílu 3-5% z celkového množství tuků (v receptech vlasových mýdel i 10% a víc), jednak pevné tuky s delšími nasycenými mastnými kyselinami, jejich přítomnost v receptu dělá pěnu drobnější, ale stabilnější, krémovější.
-takže já ti nepovím, kolik % linolové a kolik % linolenové je ok, vztahuju to vždycky na podíl nasycených mastných kyselin. linolenovou bych v malovýrobě obcházela obloukem, už jen z toho důvodu, že není k dispozici analýza každé šarže oleje a tabulkové hodnoty jsou průměry z nějakého počtu konkrétních šarží, takže ze 2% v receptu podle soapcalc můžou být v reálu klidně procenta 4
+Pokud jde o odolnost, na ní se pozitivně projeví zvýšený podíl pevných tuků, který zpomaluje rozpouštění ve vodě, naopak negativně vyšší podíl olejů obecně a zejména žluknoucích a i vyvážených konkrétně, protože mastné kyseliny s vícenásobně nenasycenými řetězci mastných kyselin zpomalují prosychání mýdla v odstupech mezi používáním mýdlové kostky.
+=== OXIDATIVNÍ STABILITA ===
+Oxidativní stabilita znamená odolnost mýdla vůči žluknutí. Celé toto téma je celkem komplexní, ale z pohledu tuků a mastných kyselin obsažených v mýdlovém receptu je to jodové číslo, které nám o náchylnosti ke žluknutí mýdla připraveného podle tohoto receptu podává nejlepší informaci.
+Nicméně všechna mýdla se stejným jododým číslem, ale s odlišnou kombinací jednotlivých skupin tuků nebudou mít stejnou oxidativní stiabilitu - zvyšující se počet nenasycených vazeb v uhlíkovém řetězci mastné kyseliny totiž riziko žluknutí nezvyšuje lineárně, ale exponenciálně. Mastná kyselina se dvěma nenasycenými vazbami, jako je třeba nejběžnější kyselina linolová, má riziko oxidace v porovnání s mononenasycenou kyselinou olejovou ne dvojnásobné, ale desetinásobné.
+Máme však štěstí v tomto neštěstí, v pevném stavu, jakým je suchá kostka mýdla uskladněná s přístupem vzduchu a ne v úplném temnu, je naopak riziko oxidace v porovnání se stejně uskladněným olejem nepoměrně nižší, dokonce je možné vůči žluknutí náchylné tuky těmi vůči žluknutí skutečně odolnými stabilizovat (jak si ukazujeme v části věnované [[kombinovani_tuku|kombinování olejů a másel v mýdlovém receptu]]).
+Mezi oxidativní stabilitou pěnivých a pevných tuků není zásadní rozdíl, velké rozdíly jsou však mezi jednotlivými skupinami olejů. Stabilní oleje se v zásadě starají samy o sebe a v garantovaných podmínkách výroby a skladování dávají spolehlivě stabilní, vůči žluknutí odolná mýdla. Při profesionální výrobě, kde není dohled nad zacházením s mýdlem u koncového užovatele a kde jsou konec konců i vyšší nároky na odolnost mýdel i během náročnějšího transportu (jen si pro ilustraci představme mýdlo, které putuje už na třetí trh), je proto vhodnější do receptu zaplánovat antioxidant, případně i chelatační činidlo, přestože čistá olivová mýdla jsou na trhu běžně k dostání - tato však jednak povětšinou obě zmíněné složky obsahují, jednak mohou mít snížený obsah glycerinu a nejsou příliš přetučněná.
+=== CÍLENÉ PŘETUČNĚNÍ ===
+Na rozdíl od procesu přípravy mýdla "za tepla" (OHP = //oven heat process//), při přípravě "za studena" není možné ovlivnit, která část tuků zůstane v hotovém mýdle nepřeměněná, nezmýdelněná, přičemž je lhostejné, zda jsou všechny tuky zpracovávány hned od počátku společně, či zda si jejich část určenou pro přetučnění necháme bokem a přidáme ji až ve fázi stopy před plněním do formy. V každém případě si však můžeme být jisti, že se v mýdlo přemění nadprůměrně více mastných kyselin s kratšími a nasycenějšími řetězci, než jaký byl jejich podíl ve směsi tuků, naopak nadprůměrně více mastných kyselin s delšími a méně nasycenými řetězci zůstanou nezmýdelněny.
+A na závěr ještě rovnou dodávám, že jsou tuky pěnivé a tuky pěnivější, některé tuky jsou pevné a další ještě pevnější LOL Když si s tímto mnou navrženým dělením budete při plánování a analýze již stávajících vlastních receptur více pohrávat, možná vás, stejně jako mě, napadne, že třeba v rámci pevných tuků je hovězí lůj svými vlastnostmi v mýdle velmi podobný kakaovému máslu, ale vepřové sádlo je podobnější bambuckému nebo mangovému máslu. Nebo třeba že se vepřové sádlo nebo bambucké máslo svými vlasnostmi v hotovém mýdle dají nahradit půl na půl kakaovým máslem (hovězím lojem) a olivovým olejem, případně jiným ze skupiny stabilních olejů. Proto si svým tříděním tuků do skupin nečiním nároky na úplné vysvětlení charakteristiky každého zmýdelněného tuku, má sloužit pouze jako orientační vodítko, jak se naučit roli jednotlivých tuků v mýdle a v mýdlovém receptu chápat.