Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- hot_process [2018/01/03 12:13] – ame
+++ hot_process [2018/11/29 22:41] – ame
@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 ==== A. PŘÍPRAVA MÝDLA METODOU ZA TEPLA - HOT PROCESS ====
-//o procesu saponifikace v podkladech webináře „pevné mýdlo CP: metoda za studena“, v části [[saponifikace|-> proces saponifikace]]//
+//-> [[saponifikace|o procesu saponifikace v podkladech webináře „pevné mýdlo CP: metoda za studena“]]//
-//o postupu přípravy mýdla metodou za studena v podkladech webináře „pevné mýdlo CP: metoda za studena“, v části [[vareni_mydla|-> vaření mýdla]]//
+//-> [[vareni_mydla|o postupu přípravy mýdla metodou za studena v podkladech webináře „pevné mýdlo CP: metoda za studena“]]//
 Ve webináři „pevné mýdlo CP: metoda za studena“ jsme mýdlovou hmotu opouštěli ve fázi "stopy", kterou nazýváme také "kreslením" mýdlové hmoty. Při míchání se za vařečkou tvoří hlubší stopa, na povrch nanesená mýdlová hmota chvíli zůstává znatelná, než se spojí s podkladem. V tomto momentě je emulze natolik stabilní, že se již samovolně nerozdělí, proces saponifikace se bezpečně rozběhl a bude dále pokračovat v dynamice, kterou jsme jí až posud (výchozí teplotou, délkou a intenzitou míchání) udělili.
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Na rozdíl od mýdla připraveného metodou za studena, v případě metody za tepla je možné se rozhodnout, která část tuků má v hotovém mýdle zůstat nezmýdelněná. Za tím účelem bývají používány zvlášť hodnotné oleje, které v množství rovném nejvýše žádanému přetučnění nemícháme společně s ostatními tuky, ale držíme je bokem a přidáváme až do hotového mýdla, které prošlo gelovou fází.
-V internetu i v literatuře dosud nacházíme doporučení přidávat olej určený pro přetučnění mýdla při přípravě mýdla metodou za studena do mýdlové hmoty ve fázi stopy, je však vědecky dokázáno, že tento postup k žádanému výsledku nevede (Kevin Dunn: "Scientific Soapmaking") - ba přímo naopak. Ve struktuře nesaponifikovaných mastných kyselin mýdel, u nichž byl olej přidán do stopy, a těch, u kterých se všechny tuky zpracovávaly společně hned od počátku, nebyl naměřen znatelný rozdíl.
+V internetu i v literatuře dosud nacházíme doporučení přidávat olej určený pro přetučnění mýdla při přípravě mýdla metodou za studena do mýdlové hmoty ve fázi stopy, je však vědecky dokázáno, že tento postup k žádanému výsledku nevede (Kevin Dunn: "Scientific Soapmaking") - ba přímo naopak. Ve struktuře nesaponifikovaných mastných kyselin mýdel, u nichž byl olej přidán do stopy, a těch, u kterých se všechny tuky zpracovávaly společně hned od počátku, nebyl naměřen znatelný rozdíl. K. Dunn uvádí, že ve fázi stopy proběhla reakce teprve u cca. 10% přítomného tuku.
+Odlišný výsledek procesu saponifikace metodou za studena (CP, cold process) a za tepla je třeba také odlišit v názvosloví. V případě mýdel připravených metodou za studena, kdy všechny tuky byly do mýdlové hmoty přidány před ukončením procesu saponifikace a v hotovém mýdle kromě mýdlových molekul nacházíme mono- a diglyceridy mastných kyselin, hovoříme o "lye discount" (do češtiny překládáme jako podlouhování).
+Naopak v mýdlech připravených metodou za tepla (HP, hot process) míváme jak "lye discount", podlouhování, protože do reakce posíláme tuky s bezpečnou rezervou (osvědčují se 2% celkového množství tuků), po ukončení saponifikace však do hotové mýdlové hmoty přidáváme dodatečný tuk, který také ve formě tuku v mýdle zůstává, proto pouze v tomto případě lze hovořit skutečně o "superfat", tj. přetučnění.
 === CP VS. HP ===