Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- teorie_saponifikace [2017/11/01 20:48] – ame
+++ teorie_saponifikace [2018/03/03 07:45] (aktuální) – ame
@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 Kdo se jednou setkal s "mokrou  křídou", chce se jí zcela jistě pro příště na hony vyhnout, takové mýdlo totiž praská, v rukou se rozpadá a extrémně rychle se odmývá. Nejbezpečnější prevencí "mokré křídy" je proběhnutá gelová fáze (a její pomalé, neurychlované chladnutí). Co je tedy gelová fáze?
-Gelová fáze, //neat soap//, je jednoduše roztopené, roztavené mýdlo. Během procesu zmýdelnění, pokud se nám podaří stávající molekuly mýdla roztopit, začíná velmi rychlá řetězová rekce, při které během krátké doby zreaguje převážná většina přítomných sodíkových/draslíkových a hydroxidových iontů.
+Gelová fáze, //neat soap//, je jednoduše roztopené, roztavené mýdlo. Během procesu zmýdelnění, pokud se nám podaří stávající molekuly mýdla roztopit, začíná velmi rychlá řetězová rekce, při které během krátké doby zreaguje převážná většina přítomných sodných/draselných a hydroxidových iontů.
 Mýdlo se začíná tavit při o něco více než 60 stupních Celsia (přesná hodnota závisí na konkrétním složení tuků), ovšem skutečnost, zda se roztaví úplně, závisí od množství vody v mýdle. Čím méně vody, tím vyšší teploty je zapotřebí dosáhnout, aby se roztavilo zcela. Vraťme se o krok zpět k mýdlovým hmotám "Delight" K. Dunna. Mýdlová hmota s nízkým obsahem vody připravená z 50% louhu (NaOH:H2O = 1:1) se sice začne někdy nad 60 stupni C tavit, ale skutečně roztopená (//neat soap//) je až při nějakých 70 - 75 stupních Celsia. Kdežto mýdlová hmota s vysokým obsahem vody připravená z 33,3% louhu (NaOH:H2O = 1:2) se začne topit taktéž kousek nad hranicí 60 stupňů Celsia, ale stačí již jen o jediný stupeň Celsia víc a mýdlo se nachází zcela ve fázi gelu, //neat soap//.
@@ Řádek 57: / Řádek 57: @@
 === GLYCERINOVÉ ŘEKY ===
-Pokud jsou podmínky "příznivé", mohou se během gelové fáze v mýdle vytvořit tzv. glycerinové řeky tvořící jakési žilkování mýdla (vzhledem k absenci vlastního mýdla s tímto efektem dovolím si vypůjčit fotku mýdla od Petry Sofie Handmade):
+Pokud jsou podmínky "příznivé", mohou se během gelové fáze v mýdle (//neat soap//) vytvořit tzv. glycerinové řeky tvořící jakési žilkování (vzhledem k absenci vlastního mýdla s tímto efektem znatelným dovolím si vypůjčit fotku mýdla od Petry Sofie Handmade):
 {{:glycerinove_reky.png|glycerinove_reky}}
-V bouřilvé gelové fázi může dojít k tomu, že se ve velmi řídké mýdlové hmotě, tedy v mýdle roztopeném  ve směsi vody a glycerinu, mohou jednotlivé kapičky glycerinu, těžšího než voda, shlukovat, což se dá pro vizuální představu připodobnit ke kapkám vody stékajícím po skle. Tento proces podporuje i skutečnost, že mýdlo je mnohem lépe rozpustné v glycerinu, než ve vodě.
+Víme, že mýdlové molekuly rozpuštěné v glycerinu (ale také v dalších alkoholech o krátkých řetězcích, či třeba v roztoku cukru) činí vytvrdlé, pevné mýdlo (//curd soap//) průhlednější, než když jsou tytéž mýdlové molekuly rozpuštěny ve vodě, kteréž to skutečnosti se využívá také při přípravě tzv. glycerinových mýdel.
+V bouřlivé gelové fázi však může dojít k tomu, že ve velmi řídké mýdlové hmotě, tedy v mýdle roztopeném  ve směsi vody a glycerinu, přičemž v přírodním mýdle bývá obsah glycerinu kolem 7-8% k celkovému obsahu tuků, se mohou jednotlivé kapičky glycerinu, těžšího než voda, shlukovat, a to i proto, že mýdlo je mnohem lépe rozpustné v glycerinu, než ve vodě. Pro vizuální představu se to dá připodobnit ke kapkám vody stékajícím po skle.
+Glycerinových řek v mýdle si všimneme, pokud hmota mýdla obsahuje kromě samotných molekul mýdla, glycerinu a vody navíc ještě pevné částice, nejčastěji se v praxi jedná o pigmenty, které mají sklon tvořit aglomeráty (pro zobrazení glycerinových řek jsou nejvýhodnější oxidy titanu a zinku), a které hmotu celého mýdla zneprůsvitní, takže dobře rozpoznáváme nejsvrchnější vrstvu. Významnější pro reflexi glycerinových řek je však skutečnost, že se tyto pevné částice v mnohem lépe rozpuštěné směsi mýdla a glycerinu propadají na dno této glycerinové vrstvy a zachytávají a sbírají se na okraji vrstvy mýdla rozpuštěného  (mnohem hůře, proto významně hustější) ve vodě.
+Prakticky se samozřejmě nejedná o plné rozdělení glycerinu a vody, jenom v převážné části mýdlové hmoty převažuje voda nad glycerinem nadprůměrně vysoko, kdežto v těch žilkovaných místech, která nazýváme právě glycerinovými řekami, je množství vody oproti ostatním částem mýdla na úkor glycerinu značně podprůměrné. Vznik glycerinových řek je navíc podpořen vyšším obsahem vody.