Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- trideni_tuku [2019/01/09 08:08] – ame
+++ trideni_tuku [2019/11/13 12:26] – ame
@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 ==== TŘÍDĚNÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ A MÁSEL A ŽIVOČIŠNÝCH TUKŮ VZHLEDEM K JEJICH STABILITĚ V MÝDLE ====
-//KOPÍROVÁNO Z MÝDLOFÓRA//
+Odlišné tuky mýdlu dávají odlišné užitné vlastnosti. Obecně platí, čím víc pěny, tím víc mýdlo vysušuje. Čím je mýdlo k pokožce šetrnější, tím méně pění a tím spíš má sklon ke žluknutí. Pokud se právě nechcete pustit do vlastní testovací řady jednodruhových mýdel, můžete si alespoň pro orientaci s pomocí mýdlové kalkulačky SoapCalc jejich vlasnosti modelovat (ale nezapomínejte prosím brát její výsledné hodnoty s určitou rezervou).
-"obecně, čím víc pěny, tím víc mýdlo vysušuje. pěnivé tuky jsou tři, kokos, babassu a palmojádro, z nich nejméně vysušující je palmojádrový tuk. já osobně nepoznám rozdíl mezi kokosem a babassu, ale jsou mydlářky, které tvrdí, že babassu je šetrnější. mi teda připadá, že je rozdíl mezi tvrzeným (potravinářská kostka) a nativním kokosovým tukem, ale můžu si to taky namlouvat. pěnivost podpoří jednak ricinový olej, dávají se 3-5%, jednak ostatní pevné tuky s delšími nasycenými mastnými kyselinami, jejich podíl v receptu dělá pěnu dorbnější, ale stabilnější, krémovější. kromě toho se na množství a kvalitě pěny podílejí i jiné přísady v receptu, které ovše pokožku nevysušují, některé přímo naopak. bílkoviny (mléka a mléčné produkty, i některé rostlinné obsahují znatelný podíl bílkovin) a aminokyseliny z keratinových živočišných vláken, ty je třeba rozpustit horkým louhem (hedvábí, vlna, ale klidně vlasy a chlupy domácích mazlíčků :-P ). také přidáním některých jemných částic se objem pěny zvyšuje, dochází totiž ke zvýšenému tření (mastek, někdo dává i trochu práškového cukru do stopy, ale na to koukám taky nedůvěřivě, i když netvrdím, že to nemůže být opodstatněné :D ).
+Orientovat se teoreticky ve všech vlastnostech běžně dostupných zmýdelněných tuků není právě začátečnický úkol, navíc se jejich vlastnosti v mýdle projevují odlišně v závislosti na jejich podílu v mýdlovém receptu. Z tohoto důvodu jsem si pro potřebu sestavování vlastních mýdlových receptů tuky rozdělila do skupin respektujících jejich základní charakteristiky v mýdle (pěnivost, odolnost, oxidativní stabilita - žluknutí) a dále pracuji s podílem jednotlivých skupin tuků v mýdlovém receptu. Toto dělení se dá proto výborně využít také při hledání vhodných alternací v mýdlových receptech stávajících.
-takže v receptu je třeba najít vyvážený podíl mezi pěnivostí (kokos, babassu, palmojádro s přísadou trochy ricinu), pevností (výše uvedené a všechny další pevné tuky, loje, sádla a másla, ovšem také vosky), šetrností (rostlinné oleje) a oxidativní stabilitou = tj. odolností proti žluknutí (pozor na vyšší podíl polynenasycených mastných kyselin počínaje kyselinami linolovou a linolenovými). přitom jsem přesvědčená, že znatelný podíl kyseliny linolové vysloveně zabraňuje dehydrataci pokožky.
-klasický rámcový recept je "25", tj. 25% penivého tuku, 25% pevného tuku, 25% stabilního oleje a 25% vyváženého oleje. Když si takové mýdlo zkusíš po třech měsících zrání (třeba bude mít někdo za výmenu nebo úplatu rovnou,a ť nemusíš další tři měsíce čekat), můžeš začít přemýšlet, jak jiné má to tvé ideální mýdlo být. Jen je třeba vždycky vidět ten kříž, kdy je víc pěny a větší odolnost vůči odmývání na úkor vysušování pokožky. ale přísadami se dají negativní vlastnosti určité kombinace tuků poněkud vyvažovat."
-Pro potřebu přípravy vlastních mýdlových receptů mám tuky rozdělené do následujících skupin:
 {{:seminar:deleni_tuku.png|dělení tuků}}
-"v domácích podmínkách (ne pro prodej), s poučenými odběrateli: kyselina olejová jako taková nedělá problémy. nasycené tuky použité v dostatečném množství stabilizují vícenásobně nenasycené mastné kyseliny. přičemž je obrovský rozdíl mezo dvoj- a trojnásobně nenasycenými mastnými kyselinami, ty druhé enormně zvyšují riziko žluknutí.
+Pěnivé tuky jsou v zásadě tři, kokosový, babassu a palmojádrový, z nich nejméně vysušující je palmojádrový tuk. Osobně rozdíl mezi kokosem a babassu nepoznám, ale jsou mydlářky, které tvrdí, že babassu je šetrnější. Naopak mně připadá, že cítím rozdíl mezi tvrzeným (potravinářský, kostka, 76 deg) a nativním kokosovým tukem (prodávaným v láhvi nebo kelímku, 92 deg), ale nevylučuji, že si to možná namlouvám LOL K mírně pěnivým se řadí také některé méně běžné tuky, jako jsou např. vavřínový olej (má znatelný, i když ne dominující obsah kyselin laurové a myristové), nebo třeba máslo z muškátového ořechu či myrikový vosk.
-"dostatečně stabilizovat" se vztahuje vždycky ke konkrétním podmínkám jak výroby, tak podmínek, za kterých mýdla zrají, ale i jak se s nimi zachází dál. takže to, co si bez jakýchkoli problémů troufnu sama doma (mýda Test A a Test B jsou už přes 2,5 roku stará a jsou u mě ok, ale z ruky je dávám jen poučeným odběratelům k přímé spotřebě), se nedá doporučit jiné mydlářce a už vůbec ne do komerční malovýroby
-takže já ti nepovím, kolik % linolové a kolik % linolenové je ok, vztahuju to vždycky na podíl nasycených mastných kyselin. linolenovou bych v malovýrobě obcházela obloukem, už jen z toho důvodu, že není k dispozici analýza každé šarže oleje a tabulkové hodnoty jsou průměry z nějakého počtu konkrétních šarží, takže ze 2% v receptu podle soapcalc můžou být v reálu klidně procenta 4
-na druhou stranu bych pro komerční produkci nedělala ani 100% olivové mýdlo, osobně bych to viděla na nějakých 20% pevných tuků + 80% olivového oleje jako nějak spolehlivou hranici a kvůli pevnosti a odmývání takové mýdlo dávaly z ruky nejdřívpo 4 měsících, optimálně šesti
-žluknoucí oleje stabilizuju 1,5 - 2 násobkem pevných tuků pro moje použití, pro maloprodukci bych byla mnohem opatrnější, rozhodně by to chtělo takový 5, možná raději šestinásobek.
-Takže pokud bychom hledali mýdlo s co největším počtem nenasycených vazeb a opřeli se o výše uvedené poměry 1 díl pevných tuků na 4 díly stabilních olejů a 6 dílů pevných tuků na 1 díl žluknoucích olejů, máme celkem 12 dílů:
-/12 pevných tuků
-/12=1/3 stabilních olejů a
-/12 žluknoucích olejů."
-a takto potom vypadá struktura obecného receptu, který si postupně testuji v nejrůznějších kombinacích jednotlivých tuků:
-{{:seminar:plan_receptu.png|plánování receptu}}
+Pěnivost podpoří jednak ricinový olej, z tohoto důvodu se používá obvykle v podílu 3-5% z celkového množství tuků (v receptech vlasových mýdel i 10% a víc), jednak pevné tuky s delšími nasycenými mastnými kyselinami, jejich přítomnost v receptu dělá pěnu drobnější, ale stabilnější, krémovější.
-Je pro mě důležité používat spíš málo pěnivých tuků, vysoký obsah kokosového tuku mi v zásadě celkem vysušuje pokožku. Proto jsem se snažila zapojit vyšší podíl kyseliny linolové, stabilizovaný však nasycenými mastnými kyselinami, když už ne kratšími (pěnivé tuky - kokosový tuk), tedy aspoň delšími, které tak silný vysušující efekt nemají. Podle rámcových receptur Basic A a B jsem už připavila celou řadu mýdel, kterým je mezitím i více než půldruha roku a za kvalitních skladovacích podmínek (žádná koupelna) mi doma jediný kousek ne jenom nezačal žluknout, ale neobjevil se ani jediný DOS (dreaded orange spot, "hnusný oranžový znak", první známka postupujícího procesu oxidace, tedy žluknutí mýdla).
+Pokud jde o odolnost, na ní se pozitivně projeví zvýšený podíl pevných tuků, který zpomaluje rozpouštění ve vodě, naopak negativně vyšší podíl olejů obecně a zejména žluknoucích a i vyrovnaných konkrétně, protože mastné kyseliny s vícenásobně nenasycenými řetězci mastných kyselin zpomalují prosychání mýdla v odstupech mezi používáním mýdlové kostky.
-Ale pokus s "Mohnfee" - "maková panenka", základní poměr 40% babassu a 60% makového oleje, barveno postupným přidáváním olivového macerátu alkanny (ten se ovšem postará jen sám o sebe a makový olej stabilizovat nepomáhá; květen 2015; dodnes stabilní  :c025: ) mi prokázal, že jde o rovnováhu mezi kratšími nasycenými a vícenásobně nenasycenými mastnými kyselinami, které dokáží onen vysušující efekt saponifikovaných pěnivých tuků vyrovnat, po umytí rukou "Mohnfee" má totiž člověk pocit vlhkých rukou.
+Oxidativní stabilita znamená odolnost mýdla vůči žluknutí. Celé toto téma je celkem komplexní, ale z pohledu tuků a mastných kyselin obsažených v mýdlovém receptu je to jodové číslo, které nám o náchylnosti ke žluknutí mýdla připraveného podle tohoto receptu podává nejlepší informaci. Nicméně všechna mýdla se stejným jovodým číslem, ale s odlišnou kombinací jednotlivých skupin tuků nebudou mít stejnou oxidativní stiabilitu - zvyšující se počet nenasycených vazeb v uhlíkovém řetězci mastné kyseliny totiž riziko žluknutí nezvyšují lineárně, ale exponenciálně. Mastná kyselina se dvěma nenasycenými vazbami, jako je třeba nejběžnější kyselina linolová, má riziko oxidace v porovnání s mononenasycenou kyselinou olejovou ne dvojnásobné, ale desetinásobné.
-Na podzim 2015 jsem se proto pustila do nové testovací řady, kde se při stejném komfortu minimální dehydratace pokožky snažím do receptu propracovat více pěnivého tuku a slibuju si vyšší pěnivost mýdla, to jsou rámcové receptury Basic A a Basic B.
+Máme však štěstí v tomto neštěstí, v pevném stavu, jakým je suchá kostka mýdla uskladněná s přístupem vzduchu a ne v úplném temnu, je naopak riziko oxidace v porovnání se stejně uskladněným olejem nepoměrně nižší, dokonce je možné vůči žluknutí náchylné tuky těmi vůči žluknutí skutečně odolnými stabilizovat (jak si ukazujeme v části věnované [[kombinovani_tuku|kombinování olejů a másel v mýdlovém receptu]]).
+Mezi oxidativní stabilitou pěnivých a pevných tuků není zásadní rozdíl, velké rozdíly jsou však mezi jednotlivými skupinami olejů. Stabilní oleje se v zásadě starají samy o sebe a v garantovaných podmínkách výroby a skladování dávají spolehlivě stabilní, vůči žluknutí odolná mýdla. Při profesionální výrobě, kde není dohled nad zacházením s mýdlem u koncového užovatele a kde jsou konec konců i vyšší nároky na odolnost mýdel i během náročnějšího transportu (jen si pro ilustraci představme mýdlo, které putuje už na třetí trh), je proto vhodnější do receptu zaplánovat antioxidant, případně i chelatační činidlo, přestože čistá olivová mýdla jsou na trhu běžně k dostání - tato však jednak povětšinou obě zmíněné složky obsahují, jednak mohou mít snížený obsah glycerinu a nejsou příliš přetučněná.