Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- trideni_tuku [2019/01/09 08:13] – ame
+++ trideni_tuku [2019/11/13 16:06] – ame
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 \\
-==== TŘÍDĚNÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ A MÁSEL A ŽIVOČIŠNÝCH TUKŮ VZHLEDEM K JEJICH STABILITĚ V MÝDLE ====
+==== TŘÍDĚNÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ A MÁSEL A ŽIVOČIŠNÝCH TUKŮ VZHLEDEM K ZÁKLADNÍM UŽITNÝM VLASTNOSTEM V MÝDLE ====
-//KOPÍROVÁNO Z MÝDLOFÓRA//
+Odlišné tuky mýdlu dávají odlišné užitné vlastnosti. Obecně platí, čím víc pěny, tím víc mýdlo vysušuje. Čím je mýdlo k pokožce šetrnější, tím méně pění a tím spíš má sklon ke žluknutí. Pokud se právě nechcete pustit do vlastní testovací řady jednodruhových mýdel, můžete si alespoň pro orientaci s pomocí mýdlové kalkulačky SoapCalc jejich vlasnosti modelovat (ale nezapomínejte prosím brát výsledné hodnoty s určitou rezervou).
-"obecně, čím víc pěny, tím víc mýdlo vysušuje. pěnivé tuky jsou tři, kokos, babassu a palmojádro, z nich nejméně vysušující je palmojádrový tuk. já osobně nepoznám rozdíl mezi kokosem a babassu, ale jsou mydlářky, které tvrdí, že babassu je šetrnější. mi teda připadá, že je rozdíl mezi tvrzeným (potravinářská kostka) a nativním kokosovým tukem, ale můžu si to taky namlouvat.
+Orientovat se teoreticky ve všech vlastnostech běžně dostupných zmýdelněných tuků není právě začátečnický úkol, navíc se jejich vlastnosti v mýdle projevují odlišně v závislosti na jejich podílu v mýdlovém receptu. Z tohoto důvodu jsem si pro potřebu sestavování vlastních mýdlových receptů tuky rozdělila do skupin respektujících jejich základní charakteristiky v mýdle (pěnivost, odolnost, oxidativní stabilita - žluknutí) a dále pracuji s podílem jednotlivých skupin tuků v mýdlovém receptu. Toto dělení se dá proto výborně využít také při hledání vhodných alternací v mýdlových receptech stávajících.
-pěnivost podpoří jednak ricinový olej, dávají se 3-5%, jednak ostatní pevné tuky s delšími nasycenými mastnými kyselinami, jejich podíl v receptu dělá pěnu dorbnější, ale stabilnější, krémovější.
+{{:seminar:deleni_tuku.png|dělení tuků}}
-Pro potřebu přípravy vlastních mýdlových receptů mám tuky rozdělené do následujících skupin:
+Pěnivé tuky jsou v zásadě tři, kokosový, babassu a palmojádrový, z nich nejméně vysušující je palmojádrový tuk. Osobně rozdíl mezi kokosem a babassu nepoznám, ale jsou mydlářky, které tvrdí, že babassu je šetrnější. Naopak mně připadá, že cítím rozdíl mezi tvrzeným (potravinářský, kostka, 76 deg) a nativním kokosovým tukem (prodávaným v láhvi nebo kelímku, 92 deg), ale nevylučuji, že si to možná namlouvám LOL K mírně pěnivým se řadí také některé méně běžné tuky, jako jsou např. vavřínový olej (má znatelný, i když ne dominující obsah kyselin laurové a myristové), nebo třeba máslo z muškátového ořechu či myrikový vosk.
-{{:seminar:deleni_tuku.png|dělení tuků}}
+Pěnivost podpoří jednak ricinový olej, z tohoto důvodu se používá obvykle v podílu 3-5% z celkového množství tuků (v receptech vlasových mýdel i 10% a víc), jednak pevné tuky s delšími nasycenými mastnými kyselinami, jejich přítomnost v receptu dělá pěnu drobnější, ale stabilnější, krémovější.
+Pokud jde o odolnost, na ní se pozitivně projeví zvýšený podíl pevných tuků, který zpomaluje rozpouštění ve vodě, naopak negativně vyšší podíl olejů obecně a zejména žluknoucích a i vyvážených konkrétně, protože mastné kyseliny s vícenásobně nenasycenými řetězci mastných kyselin zpomalují prosychání mýdla v odstupech mezi používáním mýdlové kostky.
+Oxidativní stabilita znamená odolnost mýdla vůči žluknutí. Celé toto téma je celkem komplexní, ale z pohledu tuků a mastných kyselin obsažených v mýdlovém receptu je to jodové číslo, které nám o náchylnosti ke žluknutí mýdla připraveného podle tohoto receptu podává nejlepší informaci.
+Nicméně všechna mýdla se stejným jododým číslem, ale s odlišnou kombinací jednotlivých skupin tuků nebudou mít stejnou oxidativní stiabilitu - zvyšující se počet nenasycených vazeb v uhlíkovém řetězci mastné kyseliny totiž riziko žluknutí nezvyšuje lineárně, ale exponenciálně. Mastná kyselina se dvěma nenasycenými vazbami, jako je třeba nejběžnější kyselina linolová, má riziko oxidace v porovnání s mononenasycenou kyselinou olejovou ne dvojnásobné, ale desetinásobné.
-"v domácích podmínkách (ne pro prodej), s poučenými odběrateli: kyselina olejová jako taková nedělá problémy. nasycené tuky použité v dostatečném množství stabilizují vícenásobně nenasycené mastné kyseliny. přičemž je obrovský rozdíl mezo dvoj- a trojnásobně nenasycenými mastnými kyselinami, ty druhé enormně zvyšují riziko žluknutí.
+Máme však štěstí v tomto neštěstí, v pevném stavu, jakým je suchá kostka mýdla uskladněná s přístupem vzduchu a ne v úplném temnu, je naopak riziko oxidace v porovnání se stejně uskladněným olejem nepoměrně nižší, dokonce je možné vůči žluknutí náchylné tuky těmi vůči žluknutí skutečně odolnými stabilizovat (jak si ukazujeme v části věnované [[kombinovani_tuku|kombinování olejů a másel v mýdlovém receptu]]).
-"dostatečně stabilizovat" se vztahuje vždycky ke konkrétním podmínkám jak výroby, tak podmínek, za kterých mýdla zrají, ale i jak se s nimi zachází dál. takže to, co si bez jakýchkoli problémů troufnu sama doma (mýda Test A a Test B jsou už přes 2,5 roku stará a jsou u mě ok, ale z ruky je dávám jen poučeným odběratelům k přímé spotřebě), se nedá doporučit jiné mydlářce a už vůbec ne do komerční malovýroby
+Mezi oxidativní stabilitou pěnivých a pevných tuků není zásadní rozdíl, velké rozdíly jsou však mezi jednotlivými skupinami olejů. Stabilní oleje se v zásadě starají samy o sebe a v garantovaných podmínkách výroby a skladování dávají spolehlivě stabilní, vůči žluknutí odolná mýdla. Při profesionální výrobě, kde není dohled nad zacházením s mýdlem u koncového užovatele a kde jsou konec konců i vyšší nároky na odolnost mýdel i během náročnějšího transportu (jen si pro ilustraci představme mýdlo, které putuje už na třetí trh), je proto vhodnější do receptu zaplánovat antioxidant, případně i chelatační činidlo, přestože čistá olivová mýdla jsou na trhu běžně k dostání - tato však jednak povětšinou obě zmíněné složky obsahují, jednak mohou mít snížený obsah glycerinu a nejsou příliš přetučněná.
-takže já ti nepovím, kolik % linolové a kolik % linolenové je ok, vztahuju to vždycky na podíl nasycených mastných kyselin. linolenovou bych v malovýrobě obcházela obloukem, už jen z toho důvodu, že není k dispozici analýza každé šarže oleje a tabulkové hodnoty jsou průměry z nějakého počtu konkrétních šarží, takže ze 2% v receptu podle soapcalc můžou být v reálu klidně procenta 4
+A na závěr ještě rovnou dodávám, že jsou tuky pěnivé a tuky pěnivější, některé tuky jsou pevné a další ještě pevnější LOL Když si s tímto mnou navrženým dělením budete při plánování a analýze již stávajících vlastních receptur více pohrávat, možná vás, stejně jako mě, napadne, že třeba v rámci pevných tuků je hovězí lůj svými vlastnostmi v mýdle velmi podobný kakaovému máslu, ale vepřové sádlo je podobnější bambuckému nebo mangovému máslu. Nebo třeba že se vepřové sádlo nebo bambucké máslo svými vlasnostmi v hotovém mýdle dají nahradit půl na půl kakaovým máslem (hovězím lojem) a olivovým olejem, případně jiným ze skupiny stabilních olejů. Proto si svým tříděním tuků do skupin nečiním nároky na úplné vysvětlení charakteristiky každého zmýdelněného tuku, má sloužit pouze jako orientační vodítko, jak se naučit roli jednotlivých tuků v mýdle a v mýdlovém receptu chápat.