Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- trideni_tuku [2019/01/09 08:06] – ame
+++ trideni_tuku [2019/01/09 08:13] – ame
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 \\
-==== blabla ====
+==== TŘÍDĚNÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ A MÁSEL A ŽIVOČIŠNÝCH TUKŮ VZHLEDEM K JEJICH STABILITĚ V MÝDLE ====
-//KOPÍROVÁNO Z MÝDLOFÓRA//
+//KOPÍROVÁNO Z MÝDLOFÓRA, BUDE PŘEPRACOVÁNO//
+"obecně, čím víc pěny, tím víc mýdlo vysušuje. pěnivé tuky jsou tři, kokos, babassu a palmojádro, z nich nejméně vysušující je palmojádrový tuk. já osobně nepoznám rozdíl mezi kokosem a babassu, ale jsou mydlářky, které tvrdí, že babassu je šetrnější. mi teda připadá, že je rozdíl mezi tvrzeným (potravinářská kostka) a nativním kokosovým tukem, ale můžu si to taky namlouvat.
+pěnivost podpoří jednak ricinový olej, dávají se 3-5%, jednak ostatní pevné tuky s delšími nasycenými mastnými kyselinami, jejich podíl v receptu dělá pěnu dorbnější, ale stabilnější, krémovější.
 Pro potřebu přípravy vlastních mýdlových receptů mám tuky rozdělené do následujících skupin:
@@ Řádek 8: / Řádek 12: @@
 {{:seminar:deleni_tuku.png|dělení tuků}}
-a takto potom vypadá struktura obecného receptu, který si postupně testuji v nejrůznějších kombinacích jednotlivých tuků:
+"v domácích podmínkách (ne pro prodej), s poučenými odběrateli: kyselina olejová jako taková nedělá problémy. nasycené tuky použité v dostatečném množství stabilizují vícenásobně nenasycené mastné kyseliny. přičemž je obrovský rozdíl mezo dvoj- a trojnásobně nenasycenými mastnými kyselinami, ty druhé enormně zvyšují riziko žluknutí.
-{{:seminar:plan_receptu.png|plánování receptu}}
-Je pro mě důležité používat spíš málo pěnivých tuků, vysoký obsah kokosového tuku mi v zásadě celkem vysušuje pokožku. Proto jsem se snažila zapojit vyšší podíl kyseliny linolové, stabilizovaný však nasycenými mastnými kyselinami, když už ne kratšími (pěnivé tuky - kokosový tuk), tedy aspoň delšími, které tak silný vysušující efekt nemají. Podle rámcových receptur Basic A a B jsem už připavila celou řadu mýdel, kterým je mezitím i více než půldruha roku a za kvalitních skladovacích podmínek (žádná koupelna) mi doma jediný kousek ne jenom nezačal žluknout, ale neobjevil se ani jediný DOS (dreaded orange spot, "hnusný oranžový znak", první známka postupujícího procesu oxidace, tedy žluknutí mýdla).
-Ale pokus s "Mohnfee" - "maková panenka", základní poměr 40% babassu a 60% makového oleje, barveno postupným přidáváním olivového macerátu alkanny (ten se ovšem postará jen sám o sebe a makový olej stabilizovat nepomáhá; květen 2015; dodnes stabilní  :c025: ) mi prokázal, že jde o rovnováhu mezi kratšími nasycenými a vícenásobně nenasycenými mastnými kyselinami, které dokáží onen vysušující efekt saponifikovaných pěnivých tuků vyrovnat, po umytí rukou "Mohnfee" má totiž člověk pocit vlhkých rukou.
-Na podzim 2015 jsem se proto pustila do nové testovací řady, kde se při stejném komfortu minimální dehydratace pokožky snažím do receptu propracovat více pěnivého tuku a slibuju si vyšší pěnivost mýdla, to jsou rámcové receptury Basic A a Basic B.
+"dostatečně stabilizovat" se vztahuje vždycky ke konkrétním podmínkám jak výroby, tak podmínek, za kterých mýdla zrají, ale i jak se s nimi zachází dál. takže to, co si bez jakýchkoli problémů troufnu sama doma (mýda Test A a Test B jsou už přes 2,5 roku stará a jsou u mě ok, ale z ruky je dávám jen poučeným odběratelům k přímé spotřebě), se nedá doporučit jiné mydlářce a už vůbec ne do komerční malovýroby
+takže já ti nepovím, kolik % linolové a kolik % linolenové je ok, vztahuju to vždycky na podíl nasycených mastných kyselin. linolenovou bych v malovýrobě obcházela obloukem, už jen z toho důvodu, že není k dispozici analýza každé šarže oleje a tabulkové hodnoty jsou průměry z nějakého počtu konkrétních šarží, takže ze 2% v receptu podle soapcalc můžou být v reálu klidně procenta 4