Toto je starší verze dokumentu!
blabla
KOPÍROVÁNO Z MÝDLOFÓRA
Pro potřebu přípravy vlastních mýdlových receptů mám tuky rozdělené do následujících skupin:
a takto potom vypadá struktura obecného receptu, který si postupně testuji v nejrůznějších kombinacích jednotlivých tuků:
Je pro mě důležité používat spíš málo pěnivých tuků, vysoký obsah kokosového tuku mi v zásadě celkem vysušuje pokožku. Proto jsem se snažila zapojit vyšší podíl kyseliny linolové, stabilizovaný však nasycenými mastnými kyselinami, když už ne kratšími (pěnivé tuky - kokosový tuk), tedy aspoň delšími, které tak silný vysušující efekt nemají. Podle rámcových receptur Basic A a B jsem už připavila celou řadu mýdel, kterým je mezitím i více než půldruha roku a za kvalitních skladovacích podmínek (žádná koupelna) mi doma jediný kousek ne jenom nezačal žluknout, ale neobjevil se ani jediný DOS (dreaded orange spot, „hnusný oranžový znak“, první známka postupujícího procesu oxidace, tedy žluknutí mýdla).
Ale pokus s „Mohnfee“ - „maková panenka“, základní poměr 40% babassu a 60% makového oleje, barveno postupným přidáváním olivového macerátu alkanny (ten se ovšem postará jen sám o sebe a makový olej stabilizovat nepomáhá; květen 2015; dodnes stabilní :c025: ) mi prokázal, že jde o rovnováhu mezi kratšími nasycenými a vícenásobně nenasycenými mastnými kyselinami, které dokáží onen vysušující efekt saponifikovaných pěnivých tuků vyrovnat, po umytí rukou „Mohnfee“ má totiž člověk pocit vlhkých rukou.
Na podzim 2015 jsem se proto pustila do nové testovací řady, kde se při stejném komfortu minimální dehydratace pokožky snažím do receptu propracovat více pěnivého tuku a slibuju si vyšší pěnivost mýdla, to jsou rámcové receptury Basic A a Basic B.