ŽELÍROVACÍ LÁTKY
Smyslem želírovačů je vytvořit ve vodě strukturu, jakousi kostru nebo oporu, často ve formě jednoduchých či komplexnějších helixů (většina polysacharidů), do které částice vody zapadnou a přidržují se jí. Želírovací látky produkují v závislosti na použitém množství více či méně pevné „želé“ - v případě kosmetických přípravků hovoříme o gelech. Želírovací prostředky používáme jak v produktech určených k omytí (rinse-off), tak i v přípravcích péče o pleť, které na pokožce zůstávají nanesené (leave-on). V leave-on produktech navíc tyto funkční složky překračují rámec svého základního úkolu a působí sekundárně i jako účinné látky, protože snižují nadměrný TEWL (transepidermal water loss, odpařování vody z pokožky).
Při plánování produktů obsahujících anionické povrchově aktivní látky obecně upřednostňujeme anionické želírovače - kromě níže jmenovaných k nim patří i algináty (ideální na slupovací pleťové masky), pektin a karagenan. Pokud v produktu plánujeme neutrální emulgační koncept, upřednostňujeme neutrální želírovací látky. Anionické želírovače ze skupiny polysacharidů nepoužíváme v kombinaci s kationickými tenzidy (vlasové kondicionéry). Kombinací různých typů želírovačů dosáhneme různě silných synergických efektů, přičemž efektivnější synergie nám umožňuje snížit podíl želírovacích látek a tedy zlepšit haptiku konečného produktu. Některé želírovací látky (algináty, karagenan) pracují efektivněji v přítomnosti iontů alkalických kovů (vápník, sodík, draslík, hořčík), které je podporují v tvorbě komplexnější helixové struktury.
Největší skupinu želírovačů tvoří polysacharidy, z nich nejběžnější a historicky nejdéle užívané jsou tzv. gumy. Některé gumy se dají používat za studena, nebo dokonce přidávat do hotového produktu, jiné vyžadují zpracování tepelné. Gumy na pleti zanechávají při vyšší koncentraci tenký, mírně lepkavý, žmolíčkující film, u pleťových gelů a emulzí proto používáme pouze nezbytné množství podporující stabilitu produktu, obvykle mezi 0,2 - 0,5%.
Ke gumám patří např. (anionická) arabská, neboli akátová guma, (anionická) tragantová guma, (neutrální) guarová guma, (neutrální) konjak mannan či fermentací připravená (anionická) guma xanthanová. Xanthanová guma ve verzi s obchodním názvem Cosphaderm® X 34 slibuje zvlášť snadnou manipulaci během emulgace bez hrudkování a nutnosti předmíchání v alkoholu. V kombinaci s anionickými povrchově aktivními látkami vykazuje xanthan výtečné želírovací vlastnosti. Výrazně pozitivní synergické efekty byly zjištěny při kombinaci xanthanové gumy s gumou guarovou nebo s konjac mannan. Nově se maloobchodně dostane (stejně tak fermentací připravené, neutrální) sclerotium s výtečnými haptickými vlastnostmi, či polymer Amaze™ XT (INCI: Dehydroxanthan Gum). Od guarové gumy je odvozen kationický želírovač Guarquat CP500KC (INCI: Hydroxypropyl Guar Hydroxypropyltrimonium Chloride) vhodný k použití společně s kationickými tenzidy.
K high-end želírovačům skupiny polysacharidů patří např. produkt Solagum™ AX, v němž je xanthan obalen arabskou gumou, v trendu jsou i kompozitní produkty typu Siligel™, který kromě gum (xanthanové a sclerotia) obsahuje lecithin a pullulan, jemuž předcházel koncept Lysogelu Heike Käser předpřipraveného z lysolecithinu a xanthanové gumy, a který v konečném produktu minimalizuje negativní haptické stránky obou výchozích surovin a naopak posiluje ty pozitivní.
Zahustit emulzi napomáhá i (anionická) kyselina hyaluronová, chemicky derivovaný vysokomolekulární polysacharid, či jeho rostlinná varianta v podobě gelu VEGELURON ®, bazírující na polymeru extrahovaném z houby Tremella fuciformis. V tomto posledním případě se jedná o kompozitní produkt a je třeba jej proto dávkovat násobně výše, než čisté polysacharidy.
Z polysacharidů zmíním ještě (kationický) chitosan, který našel uplatnění v kosmetických produktech určených na vlasy, zejména v kondicionérech a leave-on vlasových gelech.
Dalším, velice efektivním želírovačem je Natrosol 250 HX (INCI: Hydroxyethyl Cellulose), neionický hydrokoloid na bázi rostlinné celulózy, jehož výhodou je jednak velikost molekuly zabraňující pronikání do pokožky, jednak na pokožce nevytváří film a navíc není náchylný k mikrobiologické nestabilitě v takové míře, jako tomu je u gum. Celulózy však nejsou efektivní pro přípravu gelů obsahujících tenzidy - šampóny, sprchové gely a gely na mytí rukou. Naopak velmi dobře se snášejí se solemi a umí se dobře vyrovnat i s výkyvy pH.
K želírovacím látkám počítáme i BergaMuls® ET 1 (INCI: Beta-Glucan (and) Pectin, pektin je anionický), směs částečně rozpustných rostlinných obilných a ovocných vláken, tolerantní vůči elektrolytům, stabilní v širokém rozpětí pH, s hydratačními vlastnostmi, stabilizuje pigmenty. Bergamuls se nechá zapracovat za studena, přednostně jej (na rozdíl od polysacharidů) rozpouštíme v lipidní fázi. Kromě vytváření gelové sítě, o což se starají ve vodě rozpustné částice Bergamulsu, navíc i díky podílu nerozpustných složek dodatečně snižuje povrchové napětí a tím zvyšuje stabilitu emulze.
K anorganickým želírovacím prostředkům řadíme vedle jílů i bentonit, který je výtečný zejména pro přípravu kosmetických emulzí určených pro spíše smíšené a mastnější typy pleti, jeho haptika v konečném produktu je velmi suchá. Dávkuje se mezi 0,1 - 0,25% celkového produktu.
Od dříve používaných škrobů se již při formulaci emulzí v přípravě přírodní domácí kosmetiky ustupuje, snižovaly jejich mikrobiální stabilitu.
→ polysacharidy v kosmetice na dermaviduals
→ stabilizace emulzí na webu Olionatura.de
→ co je třeba vědět o přírodních gumách na blogu SkinChakra, část první a druhá
→ Biopolysaccharides for Skin Hydrating Cosmetics, kapitola z knihy Polysaccharides Bioactivity and Biotechnology (pp.1867-1892), Springer 2015.
→ Xian Jun Loh: Polymers for Personal Care Products and Cosmetics. Royal Society of Chemistry 2016.
→ Ololade Olatunji: Natural Polymers: Industry Techniques and Applications. Springer 2016.
→ výsledky vyhledávání "konjac mannan" na webu ScienceDirect