PŘÍPRAVA MÝDLOVÉ PASTY / DRASELNÉHO MÝDLA METODOU ZA TEPLA
V přípravě mýdlové pasty není oproti přípravě pevného mýdla metodou za tepla příliš rozdílů, ten nejzásadnější se týká skutečnost, že hydroxid draselný je poněkud slabší zásada než hydroxid sodný, reakce hydroxidu draselného s tuky je tedy značně pomalejší, zdráhavější a syrová mýdlová hmota se z emulze velmi ráda rozděluje. Někdy je třeba ji opakovaně emulgovat až do posledního momentu, než saponifikační reakce úspěšně proběhne.
Ani v plánování složení tuků se od přípravy pevného mýdla příliš neliší. Ačkoli nepotřebujeme získat jako výsledný produkt pevné mýdlo, přesto musíme hlídat, aby jodové číslo výsledné směsi tuků nepřesáhlo kritickou hodnotu, ani v případě výroby mýdlové pasty se proto bez pevných tuků neobejdeme.
Mýdlovou pastu připravujeme s minimálním přetučněním (obvykle 2-3%), při zpracování pasty se dá do mírně zahřáté pasty po trochách zapracovat olej až do poměru 1:1.
Pozor na sůl! Sůl je velmi oblíbenou přísadou pevných mýdel, ve vodném roztoku soli se však mýdlo tzv. vysoluje, tj. oddělují se molekuly mýdla od zbytků tuků a glycerinu. Pokud bychom použili sůl jako přísadu pro výrobu mýdlové pasty, mohli bychom se následně dočkat velmi nežádoucí konzistence tekutého mýdla (ale z vlastní zkušenosti nemuseli, i když není zcela jasné kdy a proč).
Mýdlová pasta je poněkud náchylnější ke žluknutí, než pevné mýdlo, což vyplývá z její konzistence a výrazně větší pohyblivosti částic umožňující rychlejší pronikání molekul kyslíku do hmoty. Mýdlovou pastu proto uchováváme uzavřenou ve vzduchotěsné nádobě mimo dosah slunečního světla.
Mýdlová pasta vyrobená metodou za tepla je připravená k použití ihned po přípravě, z osobní zkušenosti však doporučuji používat mýdlovou pastu až po dvou týdnech zrání.