Toto je starší verze dokumentu!
ŽELÍROVACÍ LÁTKY
Smyslem želírovačů je vytvořit ve vodě strukturu, jakousi kostru nebo oporu, do které částice vody zapadnou a které se přidržují, často ve formě jednoduchých či komplexnějších helixů (většina polysacharidů). Želírovací látky produkují v závislosti na použitém množství více či méně pevné „želé“ - v případě kosmetických přípravků hovoříme o gelech. Želírovací prostředky používáme jak v produktech určených k omytí (rinse-off), tak i v přípravcích péče o pleť, které na pokožce zůstávají nanesené (leave-on). V leave-on produktech navíc tyto funkční složky překračují rámec svého základního úkolu a působí sekundárně i jako účinné látky, protože snižují TEWL (transepidermal water loss, odpařování vody z pokožky).
Při plánování produktů obsahujících anionické povrchově aktivní látky obecně upřednostňuje anionické želírovače - kromě níže jmenovaných k nim patří i algináty, pektin a karagenan. Pokud v produktu plánujeme neutrální emulgační koncept, volíme spíš neutrální želírovací látky. Různé typy želírovačů vykazují různě silné synergické efekty.
Největší skupinu želírovačů tvoří polysacharidy, z nich nejběžnější a historicky nejdéle užívané jsou tzv. gumy. Některé gumy se dají používat za studena, nebo dokonce přidávat do hotového produktu, jiné vyžadují zpracování tepelné. Tyto želírovače na pleti zanechávají při vyšší koncentraci tenký, mírně lepkavý, žmolíčkující se film, u pleťových gelů a emulzí proto používáme pouze nezbytné množství podporující stabilitu produktu, obvykle mezi 0,2 - 0,5%. Do této skupiny želírovačů patří např. (anionická) arabská guma, (anionická) akátová guma, (neutrální) guarová guma, konjak mannan či fermentací připravená guma xanthanová. Nově se dostane (stejně tak fermentací připravené, neutrální) sclerotium s výtečnými haptickými vlastnostmi.
Xanthanová guma ve verzi s obchodním názvem Cosphaderm® X 34 slibuje zvlášť snadnou manipulaci během emulgace bez hrudkování a nutnosti předmíchání v alkoholu. Ke skupině high-end želírovačů patří např. produkt Solagum™ AX, v němž je xanthan obalen arabskou gumou, či polymer Amaze™ XT (INCI: Dehydroxanthan Gum). Xanthanové gumy jsou anionické a proto je nepoužíváme v kombinaci s kationickými povrchově aktivními látkami (např. ve vlasových kondicionérech). V kombinaci s anionickými povrchově aktivními látkami naopak vykazují výtečné želírovací vlastnosti.
Dalším, velice efektivním želírovačem je Natrosol 250 HX (INCI: Hydroxyethyl Cellulose), neionický hydrokoloid na bázi rostlinné celulózy, jehož výhodou je jednak velikost molekuly zabraňující pronikání do pokožky, jednak na pokožce nevytváří film a navíc není náchylný k mikrobiologické nestabilitě v takové míře, jako tomu je u gum. Celulózy však nejsou efektivní pro přípravu gelů obsahujících tenzidy - šampóny, sprchové gely a gely na mytí rukou. Naopak velmi dobře se snášejí se solemi a výkyvem pH.
V trendu jsou kompozitní produkty typu Siligel™, který kromě gum (xanthanové a sclerotia) obsahuje lecithin a pullulan, jemuž předcházel koncept Lysogelu Heike Käser předpřipraveného z lysolecithinu a xanthanové gumy, a který v konečném produktu minimalizuje negativní haptické stránky obou produktů a naopak posiluje ty pozitivní.
Zahustit emulzi napomáhá i (anionická) kyselina hyaluronová, chemicky derivovaný vysokomolekulární polysacharid, či jeho rostlinná varianta v podobě gelu VEGELURON ®, bazírující na polymeru extrahovaném z houby Tremella fuciformis. V tomto posledním případě se jedná o kompozitní produkt a je třeba jej proto dávkovat násobně výše, než čisté polysacharidy.
K želírovacím prostředkům anorganického původu řadíme vedle jílů i bentonit. Bentonit je výtečný zejména pro přípravu kosmetických emulzí určených pro spíše smíšené a mastnější typy pleti, jeho haptika v konečném produktu je velmi suchá. Dávkuje se mezi 0,1 - 0,25% celkového produktu.
Od dříve používaných škrobů se již při formulaci emulzí v přípravě domácí kosmetiky ustupuje, snižovaly jejich mikrobiální stabilitu.
→ polysacharidy v kosmetice na dermaviduals
→ stabilizace emulzí na webu Olionatura.de
→ co je třeba vědět o přírodních gumách na blogu SkinChakra, část první a druhá
→ Biopolysaccharides for Skin Hydrating Cosmetics, kapitola z knihy Polysaccharides Bioactivity and Biotechnology (pp.1867-1892), Springer 2015.
→ Xian Jun Loh: Polymers for Personal Care Products and Cosmetics. Royal Society of Chemistry 2016.
→ Ololade Olatunji: Natural Polymers: Industry Techniques and Applications. Springer 2016.