Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Sidebar

konzervanty


KONZERVACE KOSMETICKÝCH PRODUKTŮ OBSAHUJÍCÍCH VODU

Základním stavebním kamenem kosmetických přípravků je voda. Zkuste si nalít do sklenice vodu a postavit ji do koupelny vedle teglíku s pleťovým krémem. Jak dlouho budete ochotni se z této sklenice napít? Týden? Dva? Tři? Stejně jako voda ve sklenici, kazí se i voda v kosmetickém produktu.

Vodu potřebuje k životu kromě člověka taky spousta havěti - zejména bakterií a plísní. Tyto se rády krmí tukem, potřebují k životu vodu a v ideálném případě pokojovou až tělesnou teplotu, při které se množí geometrickou řadou, dělí se každé 3 hodiny 8-O - v ideálních podmínkách máme z jediné bakterie za 2 dny pěkné stádečko čítající něco přes 32 tisíc kousků :-\

Takto zavlečené bakterie a plísně dokáží na lidské kůži nadělat pořádnou paseku :( Kdo si to s nimi nechce opakovaně rozdávat, konzervuje! Naše přírodní zbraně čítají tyto chemické sloučeniny účinné v širokém spektru proti grampozitivním a gramnegativním bakteriím, kvasinkám a plísním:

  • benzoan sodný/kyselina benzoová - potravinářské konzervanty, v přírodě se vyskytuje např. v benzoové pryskyřici (Styrax Benzoin),
  • sorban (sorbát) draselný - potravinářský konzervant, v přírodě se vykytuje např. v nezralém ovoci - pro konzervaci použijeme jeho 20% vodný roztok,
  • kyselina salicylová/salicylát sodný - v přírodě se vykytuje např. ve vrbové kůře (Salix Alba),
  • fenylethylalkohol - fenylethylalkohol je vonná látka s konzervačními účinky, v přírodě se vykytuje např. v růžové silici,

dále jsou pro přírodní kosmetiku certifikovány tyto kompoziční produkty:

  • Rokonsal BSB-N (INCI: Benzyl Alcohol, Glycerin, Benzoic acid, Sorbic acid) - cetifikován BDIH
  • Geogard 221 (INCI: Dehydroacetic acid, Benzyl alcohol) - cetifikován ECOCERT

…a nově také tandem

  • Dermosoft GMCY (INCI: Glyceryl Caprylate) - cetifikován Ecocert a
  • Dermosoft ® 1388 ECO (INCI: Aqua, Glycerin, Sodium Levulinate, Sodium Anisate) - cetifikován Ecocert,

jichž se použije optimálně 0,5% prvního + 3% druhého a jsou v této kombinaci nepřekonatelní 8-) ovšem existují receptury a kombinace funkčních a účinných látek, při kterých se emulze stávají nestabilními :-(

Ostatní výše uvedené konzervanty se používají v emulzích v koncentraci 1%, v mycích přípravcích 0,3% konečného produktu. Protože optimální konzervace kosmetického produktu dosáhneme výhradně v kombinaci s optimální hladinou jeho pH, přičemž všechny výše uvedené konzervující látky fungují při mírně kyselém pH, dosti shodném s hodnotou pH pleti a tedy i žádanou hodnotou pH kosmetických produktů (tj. pH 5-5,5, protože jsou účinné pouze ve formě kyselin, ne svých solí, protože jen tak dokáže proniknout membránu mikroorganismu a zničit jej zvýšením osmotického tlaku). Proto je třeba se o optimální hodnotě pH konečného produktu informovat u prodejce, výrobce, příp. z produktového listu.

Ke konzervaci kosmetických produktů bývá s oblibou používán také ethylalkohol/ethanol, v přírodě je všeobecně rozšířen např. ve zkvašeném ovoci, který je kvůli svým adstringentním účinkům řazen k účinným látkám. Také díky příliš vysokému podílu potřebnému ke spolehlivé konzervaci není nazýván konzervantem.

Kromě ethanolu se konzervačními účinky vykazují i další alkoholy, např. pentylenglykol, glycerol, propylenglykol resp. propanediol, ale i xylitol nebo sorbitol - které se všchny navíc jako bonus 8-) vykazují hydratačními účinky na pleť. Účinnost konzervace alkanedioly (polyalkoholy jako jsou pentylenglykol, hexanediol, octanediol/kaprylylglykol) v potřebné koncentraci je srovnatelná s účinností konzervačního účinku parabenů, alkanedioly však nedisponují alergizujícím potenciálem parabenů 8-)

Ethylalkohol používáme v koncentraci 12 - 15% vodní složky kosmetického produktu (kritická hranice je 10%), pentylenglykol v koncentraci 5 - 7% vodní složky (kritická hranice jsou 3,2%). Pro posílení konzervačního účinku lze kombinovat s dalšími výše zmíněnými alkoholy, přičemž je bezpodmínečně třeba u jednoho z nich dodržet jako minimální množství jeho kritickou hranici. Všechny alkoholy konzervují nezávisle na pH hodnotě produktu.


How to Prevent Contamination in Cosmetic Products

"Reviews of 27 Preservatives" na blogu Making Skincare

"Preservatives: What can get into our creations!" na blogu Point of Interest!

"1,2-Alkanediols for Cosmetic Preservation" na stránkách Cosmetics and Toilettries

"Development of preservative-free formulation" na stránkách Mandom

"How to protect your "natural" preservatives from deactivation" na blogu SkinChakra


EXTRAKT Z GREPOVÝCH JADER A KVAŠENÉ ŘEDKVIČKY

Pověra o konzervačním účinku extraktu z grepových jader je tak zakořeněná, že se našly finance na její vědecké ověření - v tomto případě ovšem spíše popření:

Th. von Woedtke, B. Schlüter, P. Pflegel, U. Lindequist: Die wundersame Natur des Grapefruitkernextrakts. Institut für Pharmazie Ernst-Moritz-Arndt-Universität, Greifswald. In: Pharmazeutische Zeitung, 06/1999.

Konzervační účinky prokázaly extrakty z grepového jádra pouze, pokud samy o sobě obsahovaly klasické konzervanty (kromě alkoholu benzethoniumchlorid, triclosan, methylparaben). To, co na nich konzervuje, je právě a jenom jejich konzervant.

Samotný extrakt přírodní je, jeho konzervanty jsou však často chemické látky, které by si do přírodní kosmetiky dobrovolně málokdo dal.

-> "Aspects of the antimicrobial efficacy of grapefruit seed extract and its relation to preservative substances contained."


Týmž „konzervačním účinkem“ disponuje i relativně nový „čistě přírodní“ hit, totiž ředkvičky kvašené bakteriemi Leuconostoc Kimchii prodávané pod obchodním jménem Leucidal. Jedná se zejména o produkty:

  • Leucidal (INCI: Radish Root Ferment Filtrate),
  • Leucidal® Liquid SF (INCI: Lactobacillus Ferment),

které se vykazují jako účinné látky a o nichž bylo prokázáno totéž, co již dříve u extraktu z grepových jader, tedy že pokud konzervují, není to samotným fermentem, ale kyslinou salicylovou, příp. didecyldimethylamoniumchloridem:

Jing Li, Jennifer L. Chaytor, Brandon Findlay, Lynn M. McMullen, David C. Smith, and John C. Vederas: Identification of Didecyldimethylammonium Salts and Salicylic Acid as Antimicrobial Compounds in Commercial Fermented Radish Kimchi. Journal of Agricultural and Food Chemistry 2015, 63 (11), pp 3053–3058.

konzervanty.txt · Poslední úprava: 2018/01/18 09:44 autor: ame