Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Sidebar

spf


OCHRANA PROTI SLUNCI

UV paprsky přinášejí do pokožky fotony, energii, která má tendenci vytvářet volné radikály, což je principem jejich škodlivého účinku. Do kosmetických přípravků jsou proto přidávány ochranné složky. Organické látky, které na chemickém principu volné radikály likvidují, však v přírodní kosmetice nejsou povoleny, protože pronikají hluboko do pokožky a mají vysoký dráždící a alergizující potenciál. V přírodních formulacích kosmetických produktů určených na ochranu proti slunečním UV paprskům jsou používány minerální filtry, oxid zinečnatý obvykle v kombinaci s oxidem titaničitým, jejichž úkolem je sluneční paprsky z povrchu pokožky odrazit a nepropustit je tedy vůbec pod povrch. Přičemž je ve sluneční ochraně klíčová velikost částic jak oxidu zinku, tak oxidu titanu - částice o různém průměru odrážejí různé vlnové délky světla různě efektivně.

Konkrétně jsou maloobchodně k dispozici pro přírodní kosmetiku certifikované tyto konkrétní produkty:

  • SofiTix breitband (INCI: Titanium Dioxide, Zinc Oxide, Simethicone), směs cca. 60% potaženého oxidu titaničitého (nejčastěji silikony, viz INCI v závorce) a 40% oxidu zinečnatého; 1 procentní bod ve formulaci kosmetického produktu přináší až 2 body na stupnici ochranného faktoru SPF UV A+B;
  • oxid zinečnatý s průměrnou velikostí částic 100-200 nm (INCI: Zinc Oxide); 1 procentní bod ve formulaci kosmetického produktu přináší 1 - 1,5 bodu na stupnici ochranného faktoru SPF UV A+B (POZOR! pH emulzí držet bezpodmínečně nad 7!);
  • disperze oxidu titaničitého rozpustná ve vodě, označená obchodním názvem XZ 40 (INCI: Titanium Dioxide, Aqua, Polyglyceryl-2 Caprate, Sucrose Stearate, Simmondsia Chinensis (Jojoba) Seed Oil, Stearic Acid, Alumina, Glyceryl Caprylate, Squalane); 1 procentní bod ve formulaci kosmetického produktu přináší 1 - 1,5 bodu na stupnici ochranného faktoru SPF UV A+B;
  • disperze oxidu titaničitého rozpustná v oleji, označená obchodním názvem XT 300 (INCI: Titanium Dioxide, Caprylic/Capric Triglycerides, Polyhydroxystearic Acid, Stearic Acid, Alumina); 1 procentní bod ve formulaci kosmetického produktu přináší 1,1 - 1,6 bodu na stupnici ochranného faktoru SPF UV A+B;
  • disperze oxidu zinečnatého rozpustná v oleji, označená obchodním názvem Xperse® Zinc Oxide (INCI: Zinc oxide (and) Caprylic/Capric Tryglyceride (and) Polygydroxystearic Acid); 1 procentní bod ve formulaci kosmetického produktu přináší 1 bod na stupnici ochranného faktoru SPF UV A+B.

Pro efektivní zhodnocení použitého minerálního filtru je zásadní jednak jeho optimální rozprostření v produktu, filtry se předem dispergují ve vhodných lipidech - isoamyl laurát (s obchodním názvem Dermofeel® sensolv), příp. olej MCT („neutrální olej“, medium-chain triglyceride), je třeba je kvalitně mechanicky rozprostřít použitím vhodných přístojů (laboratorní míchačky, v domácích podmínkách Kai Blendia s nástavcem pracujícím na principu rotor-stator) a dodatečně se stabilizují galaktoarabinonem prodávaným pod obchodním názvem Lara Care ® A 200.

Produkt s obchodním názvem SofiTix breitband byl po dlouhou dobu volbou číslo jedna a přečkal dokonce bez otřesu i několikaleté období nano-fóbie, než se podařilo prokázat, že částice velikosti nad 100 nanometrů jsou bezpečné. Pochybnosti však nedávno vyvolalo zjištění, že ne všechny konkrétní produkty různých producentů nabízené pod stejným názvem i INCI jsou stejně spolehlivě potaženy (coated), ba přímo že některé z nich jsou potaženy velmi nekvalitně. Proč je to podstatné? Paradoxem oxidu titanu je to, že pokud je nepotažený, je katalyzátorem právě této škodlivé reakce, podílí se na rozběhu řetězové reakce vytvářející volné radikály.

O obtížích s formulováním kosmetických produktů zajišťujících spolehlivou ochranu proti SPF píše velmi srozumitelně australská nezávislá profesionální vývojářka kosmetiky na blogu Realize Beauty:

-> The Trouble With Making Your Own Sunscreen

-> An Honest Mistake. When Zinc Based Sunscreens Go Wrong.

FOTOSTABILITA

Oleje s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin se vyznačují nestabilitou, pokud jsou vystaveny přílišnému slunečnímu světlu a teplu. Proto nejsou některé oleje vhodné k použití do denních krémů zejména v letním období. Sluneční světlo a teplo urychlují na/v pleti oxidaci a rozpad olejů. Vzniklé látky působí na buněčný obal toxicky a poškozují pleť - mohou vznikat pigmentové skvrny a alergické aknetické projevy a iritace.

Takto nestabilní oleje se dají částečně stabilizovat použitím olejů s výraznou převahou nasycených mastných kyselin ze skupiny bázických/základních olejů (B-0 - viz skupiny olejů), které významně prodlužují trvanlivost olejů s převahou nenasycených mastných kyselin.

Pro přípravky určené na použití při vyšší světelné a tepelné exponovanosti jsou výslovně vhodné kromě základních/bázických olejů (skupina B-0) také oleje s vysokým obsahem kyseliny olejové (skupina B-1) a rostlinné tuky kokosový a babassu. Naopak, není vhodné používat oleje, které obsahují významné množství kyseliny linolové (skupina B-3) stejně jako oleje zařazené do skupin označených W (Wirkstofföle = účinné oleje).

fotostabilní kosmetické suroviny (neúplný seznam)

VELEPŘÍRODNÍ SLUNEČNÍ "OCHRANA"

Na internetu korzují seznamy tuků disponujících údajně nebo i na základě provedených studií jakkoli vyčísleným slunečním filtrem, který zpravidla doprovázejí argumenty, že rostlinné tuky jsou po staletí používány domorodci jako ochrana proti slunečnímu záření. První pochyba směřuje již k samotné této skutečnosti - kosmetické přípravky efektivní ochrany proti slunci jsou výdobytkem západní společnosti a jejich boom se datuje do posledních několika málo desetiletí, tudíž domorodcům v tropických oblastech nebyly a v současnosti z ekonomických důvodů ani nadále nejsou k dispozici.

Druhý pohled člověka vede na uváděné hodnoty SPF, které se (až na několik výjimek) pohybují v řádu nejvýše nějakých 4-6 jednotek. Takové číslo SPF není v současnosti považováno za dostatečné ani pro denní pleťový krém používaný v létě, nemluvě o sluneční kosmetice, přičemž nezřídka se jedná o velice nestabilní oleje s vysokým jodovým číslem. Přítomnost substancí fungujících jako chemický sluneční filtr však samotý olej žádným způsobem nechrání před dramaticky rychlou oxidací nenasycených mastných kyselin za těch podmínek, za kterých se „opalovací“ kosmetické přípravky používají. Přitom právě produkty redoxních reakcí jsou tím, před čím se snažíme naši pleť chránit, jsou to stejná rezidua, která na pleti způsobují obávané sluneční paprsky v UVA a UVB vlnovém pásmu. Také není dobré zapomínat, že jednotlivé suroviny do konečného produktu přinášejí hodnotu SPF váženou jejich poměrným obsahem v oné formulaci (a to teď odhlížím od toho, že nejrůznější kosmetické suroviny mohou obsažené fyzikální i chemické filtry v jejich funkci omezovat).

V tomto seznamu se nacházejí i oleje, jimž je přisuzována skutečně významná hodnota SPF. Příkladem za všechny budiž olej z malinových jadérek (a to pouze z toho důvodu, že je v současnosti nejlépe prostudovaný). Celá aféra malinového oleje začala statí publikovanou v odborném periodiku věnujícím se potravinářské chemii: „Characteristics of Raspberry Seed Oil“, B Dave Oomah, Stephanie Ladet, David V Godfrey, Jun Liang, Benoit Girard. Food Chemistry issue 69, 2000, page 187-193. O odborných kvalitách tohoto článku se velmi podrobně rozepisuje Amanda Foxon-Hill na svém blogu:

Still Don’t Make Your Own Sunscreen But….. A Closer Look at Raspberry Seed Oil

Na tomto místě shrnu pouze, že měření přistroji, jak bylo provedeno kanadskými chemiky zabývajícími se zemědělstvím a potravinářstvím, je v kosmetické praxi pouze předpokladem pro provedení testů in vivo na živých testerech, které jsou pro stanovení hodnoty SPF určující. Dále, že pokud některé látce přisuzujeme hodnotu SPF, musí pokrýt sluneční spektrum UVA + UVB o vlnové délce v rozsahu 290 - 400 nm. V tomto případě (pokud odhlédneme od skutečnosti, že se ve studii o malinovém oleji podařilo naměřit při 290 nm jednou hodnotu absorbce blížící se 0 % a podruhé 40%, jak je evidentní z prvních dvou grafů Fig. 1. 8-O ), by se mohlo hovořit o jakési ochraně v pásmu 290-320 nm (t.j. UVB), a to v rozmezí 25-40% - na tomto místě je dobré si připomenout, že označení kosmetického produktu SPF 20 znamená, že pohlcuje 95% (!!!) slunečního záření ve spektru UVA+UVB. Zapomeňte na malinový olej 8-)

Je tu ovšem ještě jedna nezanedbatelná skutečnost, totiž že chemické látky, které v rostlinných olejích fungují jako chemické filtry, nejsou prozkoumány a neví se, jaké rezidua při osvícením UVA+UVB paprsky na pokožce vznikají. Ono je to totiž tak, že převážná část chemických látek, které se pro schopnost pohlcovat energii slunečních paprsků ve vlnovém spektru UVA a UVB zkoumaly, nemohou být pro použití v kosmetice vůbec schváleny, protože ona rezidua jsou velmi často sama o sobě karcinogenními látkami. Vysoce aktuální metastudie přináší poznání, že v současnosti je riziko vzniku rakoviny kůže shodné u lidí, kteří kosmetické přípravky ochrany proti slunečnímu záření používají, a u těch, kteří je nepoužívají. Tedy, že riziko nanášení slunečních filtrů je srovnatelné s rizikem absence sluneční ochrany, přičemž je třeba ale neodhlédnout od toho, jak se lidé slunečnímu záření vystavují. Zdá se totiž, že v minulých desetiletích vedla k vysoce expanzujícímu rozšíření rakoviny kůže zejména míra konzumace slunečního světla vedená touhou po atraktivním bronzu.

Use of sunscreen and risk of melanoma and non-melanoma skin cancer: a systematic review and meta-analysis.

Nanášení rostlinných olejů jako náhrady ochranných přípravků proti UV A+B záření je proto nutné zavrhnout jako hazard s vlastním zdravím - a často také se zdravím svých blízkých :-? Nicméně vypadá to, že některé rostlinné oleje (např. rýžový) disponují chemickými látkami, které dokáží posílit efekt skutečných slunečních filtrů, takže se můžeme těšit na světlejší zítřky, ve kterých konkrétní chemické sločeniny izolované chemickou cestou z rostlinných olejů napomůžou snížit podíl skutečných slunečních filtrů potřebných k dostatečné ochraně pokožky před sluncem, sníží tím riziko rakoviny kůže na straně kosmetických produktů a současně zpříjemní zákazníkům používání. Do té doby však nezbyde než se na slunci chovat rozumně, vyhýbat se konsekventně polednímu záření a zavrhnout idol bronzového božstva.

"Acht Fragen zum Sonnenschutz" na dermaviduals.de

"Sonnenschutz - was UV-Filter leisten" na dermaviduals.de

"Was ist der Unterschied zwischen UVA- und UVB-Strahlen?"

"Testing Sun Protection Factor in Skin" na webu Cosmetics & Toiletries

spf.txt · Poslední úprava: 2018/06/08 10:50 autor: ame